Osvětim
Když jsme se k Osvětimi blížili, naše nálada začala klesat, po výstupu nálada dopadla na dno. Pršel, šedé mraky, foukal rychlý, studený vítr, jako v hollywoodském trháku. Začátek se mi moc nelíbil. Čekali jsme snad 20min ve vstupní hale v jedné velké tlačenici, bylo mi horka a držel se tam odér cigaret. Ale pak jsme se konečně dostali k prohlídce. Náš průvodce se mi líbil, dokázal poutavě vyprávět a nijak nezměkčoval ty hrůzná fakta, která s tímto místem pojí. Samotná prohlídka se mi moc líbila, v každého domě kde jsme byli, bylo velké množství exponátů a fotek. Dozvěděli jsme jak dokonalý byl německý systém vyhlazování, nic nešlo nazmar, člověk tam posloužil až do úplného konce, strašné. Po poutavé prohlídce jsme se autobusem přemístili do druhého, většího tábora Březinky. Vyšli jsme na věž hlavní brány, kde se mi poskytl ohromný pohled. Ten tábor byl strašně obrovský, když jsem si k tomu představil jak tam všude stály ty domky ve kterých oběti žily a umíraly, byly vražděny, nebylo mi nejlíp. Po krátkém proslovu o tom jak se tam žilo ve stájích, které byly určeny pro koně a v zimě na nafoukával sníh, mi přišlo až neuvěřitelné co strašného dokáže člověk. V prvním domě byl na zdi citát:,, Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.´´ a já doufám ty zvěrstva, která se tam udála už se nikdy nebudou opakovat. Člověk to úplně nepochopí dokud se tam nepodívá a neuvidí to na vlastní oči. Jan
Včera jsme navštívili koncentrační tábor Osvětim. Chytli jsme velmi škaredé počasí. Skoro celou dobu pršelo a byla hrozná zima. Vůbec bychom v té době nechtěly žít. Stačila nám jedna návštěva a už bychom se tam nikdy nevrátily. Nepochopily jsme, jak mohli obyčejní lidé zabíjet malé děti takovým surovým způsebem a nejen děti, ale i dospělé. Myslíme jsi, že prostředí koncentračního tábora působilo na nás všechny negativně. Bylo tam spousta cizinců. Když jsme přišli každý dostal sluchátka, kterými pak poslouchal průvodce. Postele byly tří poschoďové. Nejvíc nás asi zarazilo to, že spali 3 na jedné posteli, která měla rozměry na š iřku 80cm. Ten co spal uplně dole to měl uplně nejhorší protože, tam byly samé krysy ,které prokousavali jak postele tak lidské těla. Dole většinou spali nemocní lidé, kteří trpěli například krvavým průjmem. Mistnost kde spali vypadala, jako stáj pro koně. Jedna návštěva nám stačila. Natálie, Karolína
Nejvíce mě šokovalo, že j jedné plynové komoře byli schopni vyvraždit 800-2000 lidí během patnácti minut.Hrůza. Ale nejhorši zpáchání zločinu proti lidstkosti bylo, že Josef Mengele, německý doktor dělal pokusy na dětech, aby nejen vyzkoušel nové prostředky, ale taky aby je přeměnil na podobu arijské rasy (blond vlasy, modré oči) tím, že jim zakapával oči, míchal krve atd., atd. V těch podmínkách, ve kterých žili se nedalo moc dlouho přežít, ještě, když věděli, co se jim stane, když nebudou pracovat (poprava). Lidé chátrali hlady, přepracováním, nedostatkem odpočinku a psychickým vypětím. Němečtí dozorci (lidé odsouzeni za vraždy v Německu) neměli žádné slitování s těmito lidmi. Vít
V Osvětimi, to bylo moc zajímavé. Neumím si ani představit jak mohli v takových podmínkách být. Hned jak sme přišli do první budovy tak, sem byla v šoku z toho všeho jak s nima zacházeli a v jakých hnusných podmínkách byli. A jak sem viděla ty fotky lidí na zdech tak bylo opravdu vidět že ty lidi měli v očích strach. Nejvíc mě ale dostali ty lidké vlasy na jedné kupě které vážili přes 2tuny, a nebo pak jejich boty,kufry a nádoby. Fakt nechápu jak někdo mohl byt tak zlý a všechno jim vzít a pak je umučet k smrti. Nebo jak sme byli v tom druhém táboře. Tak tam byli podmínky o něco horší. Museli přežívat v dřevěných boudách i v zimě kde skoro zamrzali nebo pak v létě to zas měli naopak protože jim tam muselo být horko a měli tam nepříjemný zápach mrtvol a ostaních věcí. A neumím si představit jak sem mohli tlačit na těch tří-patrových postelí. Bylo mi jich opravdu líto. Gábina
Prohlídka v Osvětími se mi líbila, ale škoda, že bylo takové škaredé počasí. Nejvíce mě zaujaly hromádky věci např. s vlasy, brýli nebo botami. Některé věci co vykládal pan průvoce byly opravdu hrozné. Třeba jak Němci kapali svým zajatcům látku do očí, aby je měli modré. Lidé museli neustále pracovat, dostávali málo jídla, byli strašně hubení a mohli se mýt jednou za měsíc což muselo být hrozné. Pracovat celé dny a mýt se jednou za měsíc bych si nedokázal představit. Nemohli se ani vyspat, protože měli strašně málo místa a museli spát aspon po třech. Spali v trojpatrové posteli a toho, kdo spal dole, okusovaly krysy. Lidé, kteří přijížděli do tábora věděli, že jim zbývají maximálně tři měsíce života. Lukáš
Prohlídka se mi moc líbila, jen škoda, že pršelo. Měli jsme smůlu. Zaujalo mne spoustu věcí. Například fotky vězňů na zdech, hromádky věcí od lidí, kteří tady byli vězněni. Tím myslím ty brýle, vlasy (slyšel jsem, že jich tam snad bylo 2 tuny) , boty atd. Zaujaly mě také ty baráky ( stáje) ve kterých byli ubytováni. Bylo to v tom druhém táboře v Březince. Zaujalo mne také to, jak nám průvodce říkal o těch chemikáliích, které byly kapány dětem do očí. Oči poté měly zmodrat. Jedna z největších katastrof, ale podle mne bylo to, jak ty německé sestry mlátily čerstvě narozené děti o zeď nebo je topily ve vodě. Je mi líto lidí, kteří tam museli pracovat. Nikdy bych to nechtěl zažít. Měli jsme také dobrého průvodce, který nám řekl myslím si všechno, co bylo důležité. David Š.
Hromada bot- Nedokážu si představit jak se tam mohlo vystřídat tolik lidí, aby tam nechali tak vekov hromadu bot. A to jistě nejsou všechny, protože nějaké před odjezdem spálili v budovách, a nějaké odvezli do německé říše. Nedokážu si ani představit co bych udělal, kdyby mi dali malé,špinavé boty po nějakém mrtvém. Při nejbližší příležitosti bych se asi nechal zabít. A to jsem ještě neřekl o jejich špinavém oblečení, v kterém byla v zimě zima a v létě horko. Marián
Když dovezli ty lidi do tábora vzali jim všechno co měli. Ostříhali všechny do hola a vlasy pak posílali do Německa.To bydlení co tam měli je příšerné. Tu hygienu co měli bylo hrozné jednou za měsíc si mohli prát prádlo, když umřeli tak to dostal to oblečení ten další do došel do tábora. Umývat se neumývali jen když to stihli v tom běhu jak se probudili tak proběhli jedním barákem kde měli vodu a WC. Když stihli si nabrat do ruk trochu vody jak je hnali a po té cestě ji furt měli tak si mohli aspoň opláchli obličej. Ty postele jak spali 2 až tři lidi na jedné posteli, měli tři patra a tam kde spali ti nemocní úplně dole u země kteří nemohl vylézt nahoru tak je v noci okusovali krysy které byli všude. Jejich váha s kterou přišli a s jakou váhou umírali nebo od tama se dostali, je to neuvěřitelné. Ti které převezli do jiného tábora měli aspoň trochu štěstí. Ale nejhorší to měli ty ženy a děti a ti starší lidi. Jak jim řekli že se jdou osprchovat a nakonec je zabili. Bylo to týrání lidí. Chudáci děti které nezabili a museli tam pracovat s nimi. Je zázrak že někteří přežili v těch podmínkách. Kateřina
Popravdě, bylo to naučné, a jediné co mě tam překvapilo, byly asi ty stovky hrnců, co byly v té místnosti, až v té chvíli jsem si uvědomil, kolik lidí tam asi muselo být, protože přes to že to tam bylo otřesné, protože až ty hrnce ukazovaly kolik lidí tam bylo, a nejhorší z té celé prohlídky bylo když ten pan průvodce mluvil o Doktoru Mengele, takové zvěrstva co tam prováděli, ale on prováděl asi nejhorší, když prováděl takové otřesné, a morbidní pokusy na dětech. Podle mě si nikdo neuvědomil kolik tam vlastně bylo lidí, protože to všem připadá k neuvěření, že lidé spali i tři na jedné posteli, jestli se tomu vůbec dá říkat postel. Taky mi připadalo všechno tak nereálné, jak to někdo někdy mohl udělat, vždyť je člověk jako člověk. Nebo ty 2 tuny vlasů co tam byly vystavené, .. to bylo taky strašné.. a doufám že se to v historii lidstva už nikdy znovu nestane. Petr A.
Já už v Osvětimi byl, takže mně tam nic nepřekvapilo. Ovšem už je to pár let co jsem tam byl naposled, takže jsem pár věcí zapomněl, ale opětovná návštěva mi to zase připoměla. Osobně mi přišel v Osvětimi velice zajímavý ten způsob likvidace. Němci nutili lidi pracovat až do úplného vysílení, přičemž dostávali jen minimální „stravu“. Tím, že dostávali minimální stravu, pracovali v těžkých podmínkách, bez jakékoliv hygieny a času na odpočinek, umírali vysílením. Což Němcům naprosto vyhovovalo. Protože vězni pro ně vykonali těžkou a špinavou práci po které je následně zlikvidovali. Ale hodně nechutné byly pokusy na dětech, konané lékaři kteří pracovali v koncentračních táborech. Zvlášť pokusy od doktora Josefa Mengele. Celkově se mi druhá návštěva Osvětimi velice líbila, protože je to zajímavé místo se spoustou informací z minulosti, kterou bychom neměli zapomenout. David S.
V Osvětimi to bylo super moc se mi to tam líbilo. Překvapilo mě to tam s tím oblečením, že to museli předávat těm druhým když zemřeli jak to bylo zakalené, špinavé atd. nebo jak jeden utekl a z řady vytáhlí 10 lidí a zastřelili je a museli si to odpykat za toho prvního. U vlaku rozdělili rodiny ženy s dětmi na jednu stranu a muži na druhou, část žen s dětmi šli do plynových komor a muži do tábora. Někdy bych se tam zase chtěl jet podívat, bylo to tam skvělé. Cepy
Nejvic mě zaujaly ty plynové komory. Němci měli promyšlene jak tam ty lidi (pro ně tehdy odpad nahnat).Namluvili jim že se pujdou po dlouhe cestě osprchovat a pak zabuchvi dveře a začli tam sipat jeddd.Někteři židéé si najivně skoušeli pouštět sprchy ale samozdřejně nic neteklo.Pak hned vedle v mistnosti se těla hazely do pece a palili.byl to celkem brutus.Nechtěl bych tam v te době býýýt. Martin
V Osvětim mě nejvíc překvapilo to, kde spali. Myslel jsem si, že měli aspoň nějaké zděné budovy, ale to, že spali ve stájích a bylo jich tam tisíc, i když původní plán byl čtyři sta, mě opravdu dostalo. Kdyby aspoň spali jeden na jedné posteli, ale že na ní spali tři a ještě k tomu jenom na slámě a bez přikrývek. Sami jsme se přesvědčili, že v těch stájích byla zima, protože ten den bylo škaredě a foukalo, a když si představím, že oni tam museli vydržet i v zimě, při několika mínusové teplotě, tak to bylo opravdu hrozné. A co teprve v létě, to byl pravý opak, pan průvodce nám řekl, že v létě v těch stájích bývá zase strašné horko. Byla to hrozná doba a nechtěl bych v ní žít. Dominik
V koncentračním táboře nás čekalo mnoho objevů, které si člověk vubec nedokázal představit. Podmínky pro lidi přivezené do tábora, nemůžeme vůbec vyjádřit jen jedním slovem. Ze všech koutu, které jsme prošli, na mě nejvíce dolehly plynové komory. Všechny věci byly hrůzostrašné, obrovské mnoštství bot, kufrů a vlasů. Ale jen plynové komoře jsem měla takový blbě špatný. Ty stěny,když si představíte jak tam umírali lidi, dusili se a další je uklízeli jak špinavé kelímky od jogurtu házet do koše, no fuj byla jsem ráda, že jsme od tuď odešli.
4 roky jsme jen o Osvětimi slyšela, jak je to tam hrozné a byla přesvědčená, že tam nepojedu. Ale nakonec jsem jela a jsem ráda, prohlídka byla strašně zajímavá a nestávalo se mi to, jak na iných prohlídkách, že jsem někdy přestala třeba vnímat. Tak doporočuju pokuď někdo tam může jet, tak ať jede. Lada
Pozorný čtenář si jistě povšiml, že příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Děkuji za pochopení.
