
Deváťáci u prvňáků
Vrátili jsme se do první třídy. Ano, je tomu tak, celou jednu vyučovací hodinu jsme strávili opět v první třídě. Nikoli abychom se učili, ale abychom společně s prvňáky napsali pohádku. Pohádku vymýšleli prvňáci a zapisovali jsme ji my deváťáci, popřípadě jsme jim ještě napovídali pomocí otázek.
Jak to probíhalo? Bylo to zcela jednoduché. Prvňáci si nás vylosovali. Bylo to fascinující, jak si ti malí vybírají papírky, a vy si říkáte: „Tak, teď to budu já, je mi to jasné“. A opravdu si vás vylosovali. Seznámit se s nimi nebyl žádný problém, ale přinutit je, aby vymysleli začátek pohádky, to už problém byl. V průběhu celé hodiny jsem si pořád říkal, ať jim nemusím dávat žádnou otázku a hle, nebylo tomu tak. Ale zapisování nebyl až tak veliký problém, jako spíše čtení na závěr. Já jsem ten šťastlivec nebyl a nemusel jsem to číst před celou třídou plnou prvňáků a deváťáků. Moje pracovní skupinka byla složená ze tří kluků, včetně mě, a pracovalo se mi opravdu dobře. Sice jsem z nich kolikrát musel dolovat, co mám napsat dál, ale nakonec se rozpovídali.
Celý výlet do první třídy se mi líbil. Nejen, že jsem zavzpomínal na doby, kdy jsem byl já prvňák, ale také jsme vymysleli pohádku. Také mě to celé utvrdilo v tom, že dětská mysl je nezaměnitelná.
Dominik
P.S.: Texty pohádek a hodnocení společné práce najdete vlevo na liště pod názvem Společně s prváky.